Znáte divoké bylinky? Jestli ne, seznamte se!

Autor: Bc. Karolína Ponocná Kamberská

Jaké bylinky jsou divoké? Nejdivočejší je jistě kopřiva. Souboj s touto bylinkou jsme snad všichni v dětství odnesli mnohými šrámy. 

Obecně jsou ale divoké všechny rostliny, o které se místo zahradníků stará sama příroda. Nikdo je nesází, nezalévá, nepřihnojuje, a přesto je (nebo jejich potomstvo) najdete každý rok na stejném místě. To je životaschopnost, že? A právě trochu této životaschopnosti mohou divoké byliny předat i nám. 

Bylinky jsou opravdu koncentrovaným zdrojem minerálních látek, vitamínů a flavonoidů. Každá z nich má trochu jiné složení. Liší se dokonce i byliny téhož druhu podle roční doby a stanoviště. Některé jsou i silnými léčivkami, proto je dobré vzít rozum do hrsti, pokud trpíte nějakou chronickou nemocí. V tom případě je dobré nejdřív zapátrat v literatuře nebo u důvěryhodné lékárnice. Potřebujete vědět, jestli konkrétní bylinka, kterou se chystáte přidat například do omelety, není pro vás škodlivá. Takových případů sice není moc, ale třeba oblíbená třezalka si vůbec nerozumí s řadou léků. Pro zdravého člověka je bezpečná, ale u některých je třeba ostražitosti. Všeho moc škodí a bylinky mohou být dost silné.

Vydat se na lov bylinek znamená zvednout se z křesla. Všichni víme, že pohyb je životadárný a každý ho potřebujeme. Ale znáte to.. Bolí nás nohy, jsme utahaní, potřebujeme něco dopsat nebo dočíst, čekáme pošťačku… A tak je často pohodlnější zůstat doma s tím, že si třeba večer zacvičím (pokud neusnu u televize). 

Stojí za to si naplánovat, že do dnešní polévky nutně potřebujete hrst divokých bylin. Naše země je krásná v tom, že nikdo z nás nemá do přírody daleko. I obyvatelé velkých měst to mívají jen pár stanic autobusem k nějakému lesoparku nebo na břeh řeky. Tam všude už můžete najít divoké bylinky. Vyhněte se jen místům, kde lze očekávat znečištění – tedy kolem silnic, továren atp.  Po příchodu domů bylinky řádně opláchněte, protože prach je všude. 

Každá rostlina je jedlá, ale některá jen jednou…

Na to pamatujte a stejně jako u hub sbírejte jen to, co znáte. Jedovatých divokých bylin je v našich končinách opravdu málo. Z těch častějších snad jen konvalinka, rulík a vraní oko (na rozdíl od těch zahradních, jako je břečťan nebo buxus, o kterých to leckdo neví). Není žádný důvod jíst rostlinu, o které nic nevíte. Jistota je jistota!

Tento článek si neklade za cíl dát vám vyčerpávající přehled jedlých divokých bylin – spíš vás inspirovat a nalákat k dalšímu studiu. O divokých bylinách už i v češtině vyšlo několik knížek – ty budou asi spolehlivějším zdrojem než nekontrolovaný informační chaos na internetu. Začít ale můžete u naší pětice všudypřítomných a prověřených stálic: 

Bršlice kozí noha

Bršlice, to je postrach zahradníků. Tato bylina s typickými nesouměrnými listy je úporným plevelem, dokud na ni nezačnete pohlížet jako na zeleninu. Patří do čeledi miříkovitých stejně jako mrkev a petržel, což napovídá leccos o jejím aromatu. Ke sběru se hodí mladé, ještě složené listy. Jestliže se bršlice statečně drží i na vaší zahradě, můžete si pravidelným sekáním připravit mladé bršlicové lístky po celý vegetační rok, což je její velká výhoda oproti jiným bylinkám. Její listy jsou zdrojem draslíku, vápníku, železa, hořčíku, vitaminu C a dalších cenných látek. Kulinářské experimenty s bršlicí se můžou inspirovat všude tam, kde normálně přidáváte listový špenát – do zapékaných jídel, polévek, skvělá je v třeba sýrové náplni do palačinek.

Česnáček

Česnáček, ačkoliv jako bylinka moc známý není, bude asi většině z nás na pohled povědomý. Roste na okraji skoro každé lesní cesty. Není překvapení, že tato vysoká a křehká rostlina voní po česneku. Jeho vůně je jemná, vhodná i pro ty, kterým skutečný česnek nesedí. Čerstvé, mladé listy česnáčku obsahují velké množství vitaminu C a také draslík, vápník, fosfor a další cenné látky. Přidávejte je například do mletého masa, pikantních pomazánek, ale i do polévek, bramboráků. Díky křehkosti svých lístků je dobrý i do salátů. Na rozdíl od česneku medvědího, jehož sezóna byla letos rychle pryč, je česnáček dobrý po celé jaro. 

Kopřiva

Kopřivu pozná každý. Každý také ví, že je potřeba ji sklízet v tlustých rukavicích. Nejlépe stříhejte celou mladou rostlinku (v době sběru by neměla mít víc než 10-15 cm). Při sběru nás její žahavost ohrožuje naposledy – varem se bezpečně zničí. Bohatě stačí, když listy kopřivy před použitím spaříte a pak teprve krájíte do špenátu či polévky. Obsahuje cenné minerální látky, především hořčík, ale i karotenoidy a serotonin. V neposlední řadě povzbuzuje metabolismus, což se nám po zimě velmi hodí! 

Sedmikráska

Sedmikráska je další divoká bylinka, kterou můžete bez obav jíst. Radost z ní můžete mít o to větší, neboť kvete téměř celý rok. Také jste ji viděli kvést už letos v lednu mezi ostrůvky sněhu? U sedmikrásky sbírejte jen květy. Svou krásou je předurčená hlavně na zdobení jídel. Položte pár kvítků do talíře husté polévky (špenátové, rajské, smetanové), posypejte kvítky sedmikrásky salát, a nebo je dejte na chleby s pomazánkou. Půvab takové lahůdky není samoúčelný, sedmikráska působí protizánětlivě, dělá dobře žlučníku i dýchacím cestám. 

Pampeliška

Ve škole jsme se o ní učili jako o smetánce lékařské, ale to nás nezmátlo, víme přece, co je pampeliška! Nejčastěji se pro léčebné účely používá její kořen, ale my zůstaneme u listů, protože si chceme hlavně pochutnat. Listy navíc (kromě řady dalších užitečných látek) mají na jaře hodně vitamínu C a jsou skvělé do salátu. Musí být ovšem velmi mladé, aby nebyly příliš tuhé a hořké. Pokud máte vlastní zahradu, mladé trsy pampelišek na pár dní zakryjte květináčem či kupkou shrabaného listí. Listy pod “poklopem” zbělají a budou následně křehké a sladké. Využijete je skvěle do míchaných salátů. 

Divoké bylinky dodají jídlu cenné látky a nové chutě, vše při minimu kalorií. A taky je zábava je sbírat při procházkách přírodou. Tak co, vyzkoušíte je?

Chcete mít jídelníček pod kontrolou?

S kontrolou denního energetického příjmu a dalších důležitých ukazatelů vám pomůže program Sebekoučink.

Ohlídá za vás příjem makroživin (bílkoviny, tuky, sacharidy), příjem rizikových živin (cukru, soli a nasycených mastných kyselin) a také to, zda jíte dostatečné množství zeleniny či dodržujete pitný režim.

>>Vyzkoušejte program Sebekoučink na 3 dny zdarma<<